Plzeňská Škodovka

Plzeňská Škodovka byla největší zbrojovkou v Rakousku-Uhersku. Vyráběly se zde především dělostřelecké zbraně a pracovalo tu více než 30 000 dělníků různých národností.

Přečti si článek o historii Škodových závodů a pak si zkus vyplnit krátký kvíz.

HISTORIE PLZEŇSKÉ ŠKODOVKY

Hrabě Valdštejn založil v Plzni pobočku své slévárny a strojírny. Stalo se to v roce 1859. Továrnu po sedmi letech s více než 100 zaměstnanců kupuje strojírenský odborník a podnikatel ing. Emil Škoda. Závod rozšiřuje a zakládá moderní ocelárnu, která produkuje odlitky a výkovky pro velké osobní a válečné lodě. Před I. světovou válkou se staly Škodovy závody největší zbrojovkou Rakouska-Uherska. Dodávaly především těžká děla a munici. Exportovaly i potrubí pro elektrárnu na Niagarských vodopádech, pro zdymadla Suezského průplavu, strojní zařízení do cukrovarů v Turecku, pivovarů v celé Evropě aj. V době I. světové války poklesla mírová výroba. Závody se soustředily na výrobu zbrojní. V roce 1917 zde pracovalo již 35 tisíc zaměstnanců. Vznikem nové Československé republiky vznikly i ve Škodových závodech nové obory např. se začaly vyrábět parní a později elektrické lokomotivy. Vyvážely se do celého světa. Později se začaly vyrábět motorové vozy se spalovacím motorem, elektrovýzbroj pro tramvaje a pak i trolejbusy. Během okupace a II. světové války byla Škodovka zařazena do říšskoněmeckého průmyslového komplexu, vyráběla těžké lokomotivy a začala i dieselové. Po II. světové válce  nastal mohutný rozvoj elektrických lokomotiv Škoda, později se přešlo k použití proudu střídavého. S rozvojem městské hromadné dopravy a s ekologickými požadavky se zvýšila poptávka po trolejbusech. Od konce devadesátých let probíhají rozsáhlé modernizace souprav metra, tramvají, lokomotiv a trolejbusů.

Další podrobnosti o historii Škodových závodů najdeš na webových stránkách https://www.skoda.cz/historie/.